- Délský potápěčSociety & Culture Website
- Čierny lovecCommunity Organization
- Deus Vult SlovakiaCommunity
Zprávy o legionářském ozbrojeném odporu proti režimu přebíral i československý (druhorepublikový) tisk. Nakolik odrážejí skutečnost, hodnotit nemůžeme. Kdo již četl námi vydaný sborník, ví, jakým způsobem se doma i v zahraničí o legionářském hnutí informovalo. A kdo někdy nahlédl do vyšetřovacích spisů, potvrdí, jak moc je v nich nesmyslů – lží svědků i zúčastněných. Uvedené ukázky je proto nutno brát s velkou rezervou. Zatímco první noticka z 2. prosince 1938 patrně věrně zaznamenává situaci v Bukurešti den po oznámení Codreanova „zastřelení na útěku“, jen o několik dnů mladší druhá zpráva o atentátu „pluku smrti“ na plynárnu v Kluži, který se měl odehrát bezmála před měsícem („jak teprve nyní vešlo ve známost“), již mohla sloužit jako článek v řetězu odůvodňování likvidace „anarchické a teroristické organizace“.
V roce 1983 se v československých kinech promítal rumunský detektivní film Výzva na souboj, v němž „komisař Moldovan vyšetřuje bankovní loupež zorganizovanou fašistickými legionáři“. Děj se odehrává v devětatřicátém roce, tedy v době, kdy legionáři po Codreanově popravě opravdu s režimem vedli partyzánskou válku. Snímek s původním názvem „Duelul” režíroval Sergiu Nicolaescu a dokončen byl o dva roky dříve, než byl uveden u nás. Tomu odpovídá vyznění i provedení (včetně legionářů jako „přisluhovačů kapitálu”). Dokonce i výprava, zachycující obrovské sociální rozdíly v předválečné Bukurešti, působí příliš kašírovaně. Zajímavé je snad pouze to, že zde vystupuje postava nesoucí skutečné jméno jednoho z předních legionářů – plukovníka Stefana Zăvoiana (viz „Zápisky” str. 24 a 85).
Hrob rodiny Codreanových, dnešní stav.
Album Boyd Rice presents: Death’s Gladsome Wedding - Hymns and Marches from Transylvania’s Notorious Legionari Movement vyšlo v roce 1996 na značce Hierarchy (kat. číslo: H 3303 CD – u které vyšly i další tituly z řady Boyd Rice presents…) a bylo distribuováno legendární, dnes již bohužel zaniklou, společností World Serpent Distribution.
Na albu se nachází nejznámější skladby Legie archanděla Michaela / Železné gardy z třicátých let, včetně dvou bonusů, ukrytých v poslední skladbě – projevu Cornelia Codreanu a bezejmenné skladby, která po něm následuje (jde o verzi skladby Hymna legionářské mládeže bez hudebního doprovodu).
Codreanovy „Zápisky“ jsou doplněny o doslov, pojednávající mj. o duchovnosti legionářů a jejich stylu politiky. Knížka formátem a volně i obsahem navazuje na předchozí „Árijskou nauku“.
Árijská nauka o boji a vítězství shared their product.
Zápisky ze žaláře
„V jejich čele, jak na obraze – obraze starém půl tisíciletí – vidím největšího korunovaného našich dějin: moldavského knížete Štěpána Velikého. Modlím se také za něho. Pomohl mi v tolika bojích.
Vidím tu i našeho generála, onoho legendárního hrdinu, s řadou legionářských mučedníků padlých v posledních bojích.
Po generálově boku vidím smělého Marina v zelené košili, hrdinu španělských bojišť....
Moțo, milý bratře Moțo, když tě vidím, puká mi srdce. Byli jsme oba téměř ještě děti, když jsme se před patnácti lety vydali do tohoto boje. Vidím tě odvážně a nebojácně čelit nepřízni osudu, jak probodáváš svýma ocelovýma očima srdce nepřátel.
Vidím tě ubíjeného bídou v zemi, v níž pro Iona Moțu nebyl chléb. Tvá chytrá hlava na tento ubohý chléb nestačila, chybělo ti zrádné srdce.
Vidím tě zoufale pracujícího. Vidím tě získávat zářné úspěchy na universitě, v tisku, před soudem i za katedrou.
Vidím tě silného a pevného ve vězeních. Vidím tě poníženého a rozhořčeného, se svěšenými rameny a zarmouceného tolika podlými útoky. Vidím tě, jak se chvěješ a pláčeš pro mě.“
Úryvek jedné z Kapitánových „vězeňských“ vizí (str. 21).
Snímek silně asociující grafiky Františka Koblihy a Maxe Klingera či některé kresby Alfreda Kubina jej však zachycuje při prohlídce odkrytého bojiště z první světové války, kde zahynulo tisíce rumunských vojáků.
Zápisky ze žaláře
Nejde o politický manifest ani o souhrn nauky, ale o svědectví člověka a vůdce legionářského hnutí o dnech a nocích ve vězení. Greg Johnson o knížce píše zde:
https://www.counter-currents.com/…/codreanus-the-prison-no…/
Máme nové tituly: o Codreanovi a jeho legionářích...
Viz Délský potápěč http://knihytisky.org/page/10
Totalitarismus vs organicismus
...označuji fašistické režimy za „totalitaristické“ proto, že takovými fakticky byly – přidržíme-li se zde běžného významu toho slova - , a také proto, že unicuique suum, samy tyto fašistické režimy se takto definovaly, když vyhlašovaly „totalitní stát“. Totalitní stát přitom může, ale nemusí být „organicistický“. „Organicistický“ stát je však vždy „totalitní“. Politologie – ovšem její „liberalistická“ forma – přísně rozlišuje mezi „organicism...em“ a „totalitarismem“, ale to je jen propaganda, jen „líbivé“ rozlišení. Rozlišení, jehož cílem je uškodit smyslu, který bezprostředně naznačuje význam daných slov i jejich „dějiny“. „Organicismus“ vychází ze slov orgán a organismus; „organická společnost“ – či „pospolitost“, řečeno s autory jako Tönnies – je taková společnost, jež je vnímána jako „organismus“, analogicky k živému organismu. Není ovšem nic, co by bylo více totalitní než živý organismus, který je celkem (Ganzheit) a který je jedině díky tomu „jednotou“, jedincem , a nikoli třeba korálovou kolonií. Živý organismus je natolik totalitní,že odmítá a odvrhuje dokonce i transplatované orgány bratrského organismu...
„Podstata“ str. 60.
Foto: Orlí nádvoří řádového hradu Vogelsang od architekta Clementa Klotze.
Vrhněte se do četby „Podstaty“!
Ukázka: V posledních třech desetiletích došlo k tomu, že k falzifikaci rozpravy o „fenoménu fašismu“ silně přispěli i ti, kteří by se díky tradici či instinktu byli dříve i dnes ochotni považovat za fašisty. Je to ostatně zcela pochopitelné, protože od roku 1945 je fašista, který se hodlá věnovat politice, nucen činit tak pod falešnou vlajkou, přičemž se veřejně musí vzdát základních aspektů fašistického „diskurzu“, tedy slovně ho obětovat ve prospěch principů demokratické ideologie, stejně jako křesťané v římském císařství museli přinášet oběti na oltář císaře, který byl uctíván jako božstvo...
Ilustrace: snímek z olympijského cyklu Leni Riefenstahlové.
Knížku „Podstata fašismu“ si nyní můžete objednat, prohlédnout či zakoupit také v pražských knihkupectvích Karolinum a Academia.
Obrázek: Nové říšské kancléřství, pohled z čestného dvora (arch. A. Speer, plastiky A. Breker). Zničeno
„Podstata“
Locchim zvolená metoda není pouhou pracovní hypotézou, nýbrž v hluboké a rozsáhlé reflexi dozrálou vůdčí ideou, jež mu umožňuje znovu vynést na světlo ty nejpůvodnější vlastnosti tohoto epochálního fenoménu, čímž překonává nutnou omezenost jednotlivých hnutí, směrů i lidských charakterů. A vybízí k zamyšlení, co se z takto vymezeného historického jevu opravdu táhne až k současnosti.
Merkur od Fritze Klimsche (byl vystaven i v Praze)
Locchi nabízí dvojí inspiraci. První se týká cíle, který si klade: hledat ve fašismu samotné jádro – tedy právě onu podstatu – a podrobit ho kritickému přezkoumání překonávajícímu nahodilosti a dílčí rysy. Druhá se týká přínosu, který tento rozbor, odhalení a určení v sobě zahrnují pro ty, kteří hodlají k tématu přistoupit s jasnýma očima nezastíněnými apriorismy.
Ilustrace: "surhumanistické vyvolávání"
"Podstata"
„Fenomén fašismu je dnes přítomen především jako přízrak jeho protivníků,“ píše Locchi. Však i u nás se zjevuje buď v podobě zdivočelého skladníka šklebícího se na smělé skautky a jiné studentky, nebo coby téměř neviditelný zato však všudypřítomný démon, jenž posedne každého a vstoupí do všeho, s kým nebo s čím všemu otevření a jinak tolerantní jedinci právě nesouhlasí. Tu fašizuje prezident, tu velkopodnikatel, občas tento potměšilý zlý duch postihne i umělce, ba dokonce módní tvůrce, důchodce aj.
Ilustrace: „duch nadčlověka“
