Pod škraboškou systém
Položme si následující otázku: Lze M. C. Putnu považovat za „morální vzor hodný následování“ či dokonce za „alternativu“ k současným systémovým problémům?
Abychom si na tuto otázku odpověděli, zkusme se zamyslit nad stávajícími systémovými problémy. Máme tu nějaký ekonomický systém, který se dlouhodobě zmítá v krizích – a už snad nikdo nevěří „doktorům“, kteří tento stav označovali za chřipku, která zkrátka přejde.
Krize ekonomická je potom zarámována ...skutečností, že většinu zdrojů ovládá hrstka lidí – a většina v podstatě nemá, jak hájit svá práva. Média jsou vlastněna buď nadnárodními společnosti nebo národními oligarchy – ale ve výsledku vždy zjistíme, že jsme manipulováni. Je to prašť jako uhoď. Děsivě narůstá počet lidí (včetně vysokoškolských studentů), kteří jsou pro systém „nepotřební“, „nadbyteční“.
Krize politická se odvíjí od stavu, že vlastně všechny relevantní strany tahají za stejné lano – a stejným směrem. Tento směr je vesměs prosystémový, třebaže se před diváky a čtenáři strany snaží působit jako nelítostní soupeři.
Upadá vzdělanost a historické povědomí. Jsou přetrhávány mezigenerační vazby. To vše proto, aby zde byl materiál, jímž lze manipulovat. Zde potom nastupují pseudoelity, které se snaží lidem naočkovat, co je správné, „in“, „cool“ – a co je „fuj“, „out“, zavrženíhodné. Nějak takto se vytváří například pohled na „socky“, na ty slabé, na ty, kdo v systému prohrávají. Problémem současnosti je, že těchto je čím dál více.
Nyní se tedy vraťme k osobě M. C. Putny. Kde on spatřuje hlavní hrozbu pro společnost? Začněme však otázkou:
„Co považujete za hlavní problém současné Filozofické fakulty?“
M. C. Putna: „Těch problémů je víc. Hlavně si myslím, že nedošlo k zásadní věci; a to debolševizaci akademické obce. Působí zde staří bolševici, exbolševici, mezi nimi bývalí disidenti, šedé myši dohromady s fundovanými odborníky, například na onu poetiku sanskrtu, kteří však o širších souvislostech světa a kultury nemají ponětí. A nakonec to nejhorší: neomarxisti, co si tenhle virus přitáhli z Ameriky a mají pocit, že je to hrozně „in“. To všechno tvoří dohromady třaskavou směs.“ (Literární noviny, č. 43, 23. 10. 2006, s. 15, http://archiv.ucl.cas.cz/index.php…).
Panu Punovi tedy vadí neomarxisti, aniž dále tuto škatulku rozvíjí. Takovéto škatulky jsou nesmírně nebezpečné. Jsou totiž podhoubím pro všelijaké seznamy, kterými se vyznačují například eugeniku a rasismus vyznávající fašistický web WhiteMedia, který vyzývá k likvidaci konkrétních lidí.
Jak že tento web pohlíží na „neomarxisty“?: „Cílem neomarxismu (neboli kulturního marxismu ) je podkopávání a postupná likvidace tradičních evropských národů, jejich vnitřní jednoty, identity, hrdosti, etnické a kulturní homogenity a tradičních hodnot. Vzniknout má multikulturní směsice ras a etnik, ve které se z bílých obyvatel postupem času stane menšina a kde budou trvale u moci neomarxističtí politici, aktivisté a "intelektuálové" v režimu internacionálního multikulturního euro-socialismu. De facto jde o postupnou kulturní a etnickou genocidu bílých národů. Proti tomuto zlu je nutné bojovat těmi nejradikálnějšími prostředky.“
Aniž si to Putna uvědomil, označil jako „nejhorší“ ty, mezi něž bude sám jednou řazen.
M. C. Putna je ovšem navíc silně nekonsistentní v tom, co říká. Ještě v roce 2006 navrhoval jako řešení před hnědou hrozbou, aby byly posíleny prvky přímé demokracie:
„Všeobecné a volební právo není samo o sobě dostatečnou zárukou dobrého fungování společnosti… Představa, že demokracie je vůlí většiny, a tato vůle je dostatečně prezentovaná volbami, je podle mého názoru mylná. Když to přeženu, ten, kdo lépe zatancuje na náměstí na předvolebním mítinku, ten potom čtyři roky bude rozhodovat o našich osudech.
Čili pokud princip všeobecných voleb existuje a bude přijat, tak se s tím principielně nedá nic dělat, ale měl by být korigován, doplňován nějakými jinými způsoby. Což jsou právě referenda…“ (Literární noviny, č. 43, 23. 10. 2006, s. 15, http://archiv.ucl.cas.cz/index.php…).
Hlásí se ještě dnes k těmto slovům? V tom případě by měl totiž souhlasit s M. Zemanem:
„Nesouhlasím s těmi, kdo jsou pro vystoupení z Evropské unie. Ale udělám všechno pro to, aby bylo referendum a aby se v něm mohli vyjádřit. A totéž k vystoupení z NATO.“ (Více viz: https://www.novinky.cz/…/408198-zeman-by-podporil-referendu…).
Nebo snad již dnes M. C. Putna vidí hlavní problém v procesu „hnědnutí společnosti“ v přijetí funkčního zákona o referendu?
Jedno je jisté. M. C. Putna našel svého démona. A pojmenoval ho:
Mikuláš Klang: „Takže vaše dřívější věta, že prezident Zeman je bezpečnostní hrozba a že se blížíme Kremlu, stále platí?“
M. C. Putna: „Je tady ještě někdo, kdo to nevidí?“ (Viz: http://zpravy.aktualne.cz/…/r~26217b4af3d711e4b5ba0025900f…/). Proč by tuto svou tezi Putna více vysvětloval? Je to přece axiom, ne?
Kromě Zemana považuje M. C. Putna za druhou, ještě asi o něco větší hrozbu, V. Putina a potažmo celé Rusko.
„To znamená, že země nemá žádné přirozené hranice. Země není země, ale říše. Rusko se samo před sebou a svými občany legitimuje tím, že se rozšiřuje. A to rozšiřování trvá kontinuálně od 14. století. Putin chce, abychom se vrátili zpátky do područí Ruska. Formou satelitu, jako to bylo předtím.“ (Více viz: http://www.parlamentnilisty.cz/…/Martin-C-Putna-Zeman-Hnedo…).
Samozřejmě se Putna nesnaží o nějakou faktickou argumentaci. Ta totiž není v případě takovéhoto plošného odsudku ani technicky možná.
Zde ovšem přestává být Putna vědcem či profesorem – a stává se toliko ideologem a manipulátorem. Nebezpečným ideologem a manipulátorem.
Výstižně to kdysi pojmenoval na AltPressu Daniel Veselý:
„Nerad bych panu Putnovi rušil jeho kruhy, nicméně poté, co vyslovil větu o tom, že lidé, kteří šíří kremelskou propagandu, jsou zrádci a patří před soud, ztratil u mě i poslední špetku respektu. Řada lidí, kteří díky vulgární protiruské propagandě, na níž se sám mistr Putna lvím dílem podílí, se choulí do kremelské náruče a podléhá její propagandě. Je to logické až běda. Chce snad tyto nešťastníky skutečně uvrhnout na pranýř a soudit je, jako kdyby tu existovalo stanné právo? Raději ani nechci domyslet, co si pan profesor myslí ve skutečnosti a jak by s těmito zrádci chtěl skutečně zatočit.“ (D. Veselý, AltPress, 12. 3. 2015, http://altpress.cz/putna-lide-kteri-siri-kremelskou-propag…/).
Ano, v podobném duchu vhání Putna lidi o do náruče tmavě hnědé až černé. Právě pro tu ideologickou zaslepenost, nepřístupnost k faktům – a snahu každého názorového odpůrce přesně zařadit a orazítkovat. Proti takovýmto postupům bychom měli protestovat. Lidé jako M. C. Putna nejsou ani morálními vzory, a už vůbec ne symboly alternativy. Ti jsou naopak neochvějnou oporou systému. A nepomůže jim v tom ani falešná levicová či humanitně se tvářící škraboška. Ani jedna totiž neskryje pravou tvář, která není ani levicová, ani demokratická, ani humanitní - natož protisystémová.